Na úvod: blog psychohygienický

Jsem psychohygienička. Takové slovo spisovná čeština ani nezná. Co to vůbec znamená? A proč to zní podobně, jako kdybych napsala: jsem psychopatka? Dokonce ani bez snahy o genderové vyvážení by to neznělo lépe: psychohygienik. Nejlépe, co se zvuku týče, z této série slov vychází "psychopat". A to už se v odborné terminologii psychologie přestalo používat, jelikož to u veřejnosti získalo příliš negativní konotaci (podobně jako třeba "hysterie", i o té budu jistě občas psát - jsem přece na mateřské).

Psychohygienička si říkám, když se chci odlišit od psychologů z jiných oborů. Ne že by psychohygiena byla samostatným oborem. Spíše zlehka přicmrndává psychoterapii, koučování a poradenství. Když jsem spolu s kolegyněmi vojenskými psycholožkami připravovala týdenní kurz "Psychologická první pomoc", psychohygieně byl věnován jeden den z pěti celkových. Osobně jí přikládám mnohem větší význam. Kurz byl určen pro všechny vojáky, zejména však pro hasiče, záchranáře a jim podobné profese. Pokud se tito lidé soustředí z větší části na to, jak pomoci druhým, ale neumí pomoci sami sobě, je otázkou, jak dlouho svou náročnou profesi dokáží vykonávat, než u nich dojde k vyhoření, nebo jinému průšvihu.

Psychohygiena je tu od toho, abychom se čistili od všeho, co nám škodí, na úrovni těla, emocí i myšlenek. Z mého úhlu pohledu je to velmi důležitá součást života každého člověka. Po vyčištění vynikne krása duše každého z nás. Celá se rozzáří, jako by to byl diamant. Někdo má na svém drahém kameni nánosů mnoho a trvá, než je všechny očistí. Ale ta práce stojí za to, což je jasné každému, kdo poté stojí v překrásné záři ničím nepošpiněné nádherné duše.

A právě o tom je tento blog.

Jsou blogy, kde se člověk rád nechá inspirovat receptem na jídlo, které ještě nepřipravoval, nebo třeba návodem na opravu auta. Tento blog může být inspirující recepty k znovuobjevení krásy sebe sama a tím i života samotného. Protože my a život je jedno a totéž.

Přeji příjemné čtení :-)